Blog

Příprava kostýmu

Ještě než se nám jaro úplně přehoupne do léta, ráda bych se s vámi podělila o jarní focení, které jsem realizovala před několika týdny s moc šikovnou Natálií.

Už si ani nepamatuji, kolik to je let, co jsem si pravidelně na konci zimy slibovala, že jaro využiju k tomu, abych nafotila co nejvíc fotek v rozkvetlých stromech. Miluju, jak se po zimě příroda nadechne a rozehraje venku tak neuvěřitelné představení, že se nestíhám divit. Každý rok mi do mých plánů něco vlezlo, ale ne letos! Tentokrát jsem byla připravená!

Dopředu jsem si vytipovala lokality, kde budou kvést stromy. Konzultovala nejrůznější zahradnické rozpisy a kalendáře, abych náhodou to několikatýdenní okýnko neprošvihla. Věděla jsem, jaký budu chtít styling. A když pak konečně přišla TA doba, stačilo už se jen domluvit s někým, kdo měl o takové focení zájem.

Aby fotky vypadaly co možná nejkrásněji, nesmělo chybět líčení. Tentokrát se o krášlení postarala moc šikovná Jana Petrová. Naším cílem bylo vytvořit jen velice přirozené líčení, které Natálii sjednotí barvu pleti a prozáří jí pohled. Výraznější líčení se mi do romantického prostředí rozkvetlých stromů příliš nehodilo. A když už jsme pracovaly na vytvoření jemné, romantické atmosféry, nesměly chybět vlny ve vlasech.

Na focení jsme vystřídaly dva různé modely, ale záměrně jsme se držely bílé barevné palety. Pokud bychom vybraly oblečení ve výraznějších barvách, myslím, že fotky už by nepůsobily tak čistě a harmonicky. Díky květům se toho na fotce děje už tak hodně a nechtěla jsem, aby oblečení odvádělo pozornost od Natálie.

Vystřídaly jsme dvě různá místa, abychom dosáhly co nejvíc rozmanitých výsledků. Na focení se vždycky snažím vytvořit co nejvíc různých variant, aby pak klientka měla z čeho vybírat. Proto jsme nejdřív fotily u růžových květů (Jsou to sakury? Zkušenější mě kdyžtak prosím opravte.) a pak se přesunuly k bíle kvetoucím třešním (?).

Poslední dobou mě to stále víc táhne k fantasy focení a stylizované, příběhové fotografii. Je to asi ovlivněno tím, že jsem se víc ponořila do světa šití a vytváření rekvizit, které si pak přímo říkají o to, abych je i nějak zajímavě nafotila.

Na tohle fantasy focení jsem se moc těšila a plánovala ho realizovat v podstatě od té chvíle, co jsem došila šaty. Ale stále se venku ne a ne oteplit. Nakonec jsem to nevydržela a sehnala otužilou modelku. Focení jsme realizovaly v jednom z prvních březnových týdnů a měly na něj necelou tři čtvrtě hodinu, protože pak už zkrátka byla moc zima. A přeci jen zdraví je přednější.

Fotily jsme v jednom CHKO poblíž Prahy. Tuto lokalitu mám moc ráda a realizuji v ní víc focení, protože díky tomu, jak je v ní krásná krajina, přijde mi, že má jedinečnou atmosféru, která je pak cítit i z výsledných fotek. Navíc je na místě klid (oproti třeba focením v městských parcích), což vždycky oceňují stydlivější klientky, které se nemusí obávat nechtěných diváků.

Nevím, jak je to možné, ale při téměř každém focení se mi povede zničit alespoň část mého fotografického vybavení. Tentokrát jsem si chtěla trochu ulehčit práci a vzala jsem s sebou na focení lehčí stativ na blesk než obvykle. A co se samozřejmě nestalo? Foukl větřík, stativ shodil a já si vylomila sáňky na blesk. Beru to jako poučení pro příště 🙂

Tady se můžete podívat na backstage video, abyste si mohli udělat představu, jak takové fantasy focení vlastně probíhá:

Už delší dobu mi chybělo vytvářet něco rukama. Focení je skvělé médium, kterým člověk může vyjádřit svoji tvůrčí vizi, ale tím, že fotím na digitální fotoaparát a fotky pak retušuji ve Photoshopu na počítači, jediný okamžik, kdy vytvářím něco hmatatelného, je, když fotky vytisknu. (Což mi i po těch sedmnácti letech, co se focení věnuji, dělá neskutečnou radost.)

Díky pandemii a tomu, že jsem šila roušky jak na běžícím páse, jsem se dostala k šití. Ze začátku jsem jen tak nesměle našlapovala a šila jednoduchá trička a tepláky pro syna. Ale postupně mi to nedalo a odhodlala jsem se i na večerní šaty a různé kostýmy na focení. Jenže kostým bez pořádných rekvizit není kompletní a tak jsem se nyní vydala i do světa rekvizit a doplňků. Zatím je to zase jen nesmělé našlapování, ale velice mě to naplňuje a chtěla bych do své tvorby ručně tvořené elementy zapojovat častěji. Pro toto beauty focení s nádhernou modelkou Barborou Šiklovou jsem například vytvořila korunku, kterou můžete vidět na poslední fotce.

Čím dál častěji se mi stává, že se mi do beauty focení propašují květiny v jakékoli podobě. Tentokrát jsem neodolala nezvykle fialovému nevěstinu závoji, který velice šikovná vizážistka Martina Kottová, nádherně zakomponovala na modelčin obličej. A postarala se i o líčení na ostatních fotkách, za což jím tímto děkuji za výborně odvedenou práci.

Mimochodem pokud tvoříte něco zajímavého a myslíte si, že bychom mohli navázat zajímavou spolupráci, budu moc ráda, když mi napíšete.

Tohle focení s fantasy nádechem jsem nosila v hlavě hodně dlouho. Několik týdnů jsem měla hotové šaty. Věděla jsem, že látka, ze které jsem je ušila, mi připomíná noční oblohu, takže to bude tématem, které budu chtít na fotkách zpracovat. Akorát jsem pořád nemohla najít čas, kdy focení zrealizovat, protože když nebyl zrovna syn nemocný, byla školka v karanténě. Každý rodič malých dětí nejspíš potvrdí, že podzimy a zimy ve školkách jsou velkou výzvou organizaci času 🙂

Když se mi ozvala Bára, že by o tohle focení měla zájem, byla jsem nadšená, protože se mi skvěle hodila do konceptu. Kromě toho, že jí pózování šlo, jako by se pro něj narodila, byla i velice milá, takže jen pár týdnů potom jsme se viděly na dalším focení (ale o tom zase někdy příště).

Při focení jsem používala mlhostroj na výrobu umělé mlhy. A musím říct, že zkoordinovat pouštění mlhy a přitom fotit, není úplně nejsnažší disciplína. Ale fotkám to dodává skvěle tajemnou atmosféru, takže to za tu trochu námahy navíc určitě stojí.

Pokud by vás o focení zajímalo víc, podívejte se na toto backstage video. A pokud byste o podobné fantasy focení měli zájem, napište a všechno naplánujeme.

A tady už jsou výsledné fotky.